Tibetské dogy prošly dlouhou cestou od svého objevení v Evropě až do dnešních dnů. Jak málo se však změnilo na jejich vzhledu a chování! Když se na ně pozorně zadíváte, zdá se, jakoby přišly z daleké minulosti. Do Evropy byly přivezeny tibetské dogy, které tvoří základ dnešního chovu, v osmdesátých letech dvacátého století.
Tibetská doga patří do skupiny molossů. Je opředena legendami a záhadami stejně, jako země, odkud pochází. Je možné si ji koupit, ale její přátelství a věrnost si musíte zasloužit. Vzhledem k izolovanosti Tibetu se charakter a vzhled této velmi staré rasy téměř nezměnil. Velké dogy tohoto typu nacházíme ne reliéfech pocházejících z období 2. tisíciletí před naším letopočtem. Prvním Evropanem, který se setkal s tibetskými dogami během svého pobytu v Číně u tibetských obchodníků, byl Marco Polo. Okouzlily ho natolik, že si jednoho psa přivezl domů – prvního na evropském kontinentu. Později byly tibetské dogy znovuobjeveny anglickými kolonizátory Indie a Nepálu, kteří je popisují jako divoké velké psy, chránící vesnice před vetřelci. Tibeťané si svých psů, kteří strážili majetek i stáda, velmi vážili, takže bylo takřka nemožné pro cizince je získat. Koupě byla vyloučena, občas některá významná osobnost dostala psa darem.
Tibetské dogy se v Evropě poprvé podařilo odchovat v roce 1933 v Anglii, první vrh v naší republice byl v roce 1992.
Tibetská doga je výborným strážným a současně i rodinným psem. Vždy, nežli zaútočí, varuje. Má hluboký a zvučný hlas, neštěká zbytečně. Rezervovanost vůči cizím osobám je jejím typickým znakem, stejně jako neochvějná věrnost svému pánovi. Děti byli a jsou s nimi naprosto v bezpečí. Ostatních psů si doga nevšímá, pokud ji nenapadají. Je trochu uzavřená a tváří se vznešeně. Je celkově klidná a je nemá ráda nervozitu, je velmi učenlivá a inteligentní.
Tibetská doga – to je spolehlivost, jistota, věrnost!
ZEMĚ
PŮVODU:
Tibet
PATRONÁT:
FCI.
DATUM
PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU:
24.03.2004.
VYUŽITÍ:
Společenský, hlídací a strážní
pes.
KLASIFIKACE
F.C.I.:
Skupina
2 - Pinčové a knírači –
molosská plemena – švýcarští salašničtí a horští psi a další
plemena.
Sekce
2.2 - Molosská plemena, horského
typu.
Bez
pracovních zkoušek.
KRÁTKÝ
HISTORICKÝ PŘEHLED:
Tibetská doga (Do Kuti) je
prastaré pracovní plemeno nomádských pastevců v Himalájích a je
tradičním strážcem tibetských chrámů.
Od prvního okamžiku, kdy se
objevila ve starověku, je provázena velkými mýty.
Od první zmínky Aristotelovy
(384-322 př.n.l.) až po známé spisy Marca Pola, který se vydal do Asie roku
1271, všechny historické prameny vychvalují přirozenou sílu a impozantnost
tibetského mastifa – po stránce fyzické i mentální.
Dokonce i štěkot psů tohoto
plemene bývá popisován jako jedinečná a vysoce ceněná charakteristická
vlastnost plemena.
Špičkoví Evropští kynologové
z minulosti (například Martin a Youatt, Megnin, Beckmann, Silber a také
Strebel a Bylandt) se tibetskou dogou intenzivně zabývali, protože byli
fascinováni jejím původem a funkcí v tibetské kultuře.
Někteří z nich dokonce
považovali toto plemeno za prapředka všech velkých plemen psů horského
typu a typu mastifa.
Jedním z prvních psů
plemene tibetská doga, kteří se prokazatelně dostali na břehy západního
světa, byl pes zaslaný v roce 1847 královně Viktorii lordem Hardingem
(indickým místokrálem).
Později v 80. letech 19.
století vzal Edward VII (princ welšký) dva psy zpět do Anglie.
Jeden z prvních zaznamenaných
vrhů tibetských dog se narodil v roce 1898 v berlínské zoologické
zahradě.
CELKOVÝ
VZHLED:
Silný, těžký, dobře stavěný
pes, se silnými kostmi.
Impozantní;
důstojný a vážný vzhled.
Představuje kombinaci majestátní
síly, robustnosti a vytrvalosti;
je vhodný k práci ve všech
klimatických podmínkách.
Pomalu dospívá, feny dosahují
plné zralosti až ve 2 – 3 letech, psi jsou plně zralí nejdříve ve 4
letech.
DŮLEŽITÉ
PROPORCE:
Délka
měřená od týlního hrbolu ke stopu odpovídá délce tlamy od špičky
čenichu ke stopu, tlama však může být poněkud kratší.
Trup
poněkud delší, než je kohoutková výška psa.
CHOVÁNÍ
/ TEMPERAMENT:
Nezávislý.
Obranářský instinkt.
Vzbuzuje respekt.
Dokonale věrný své rodině a teritoriu.
HLAVA:
Široká, těžká a silná.
U dospělých se může tvořit
vráska začínající nad očima a dosahující ke koutku tlamy.
LEBEČNÍ
PARTIE:
Mozkovna:
Široká, velmi lehce zaoblená,
se silně vyjádřeným týlním hrbolem.
Stop:
dobře definován.
OBLIČEJOVÁ
PARTIE:
Nosní
houba:
Široká, co nejtmavší v závislosti
na barvě srsti, dobře otevřené nozdry.
Tlama:
Dosti široká, dobře vyplněná
a hluboká.
Konec tlamy kvadratický.
Pysky:
Dobře vyvinuté, pokrývající
dolní čelist.
Čelisti
/ zuby:
Čelisti
silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj.
horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech
kolmo.
Klešťový skus je přípustný.
Zuby na sebe těsně dosedají.
Oči:
Středně velké, jakéhokoliv
odstínu hnědé a v souladu s barvou srsti. Čím tmavší, tím lépe.
Široce od sebe posazené, oválné a poněkud šikmo uložené. Oční víčka
těsně přiléhající k oční bulvě.
Důstojný výraz.
Uši:
Středně velké, trojúhelníkové, visící, nasazené na úrovni mozkovny a očí,
spadající dopředu a visící těsně podél hlavy. V pozornosti stočeny
dopředu. Kůže uší je pokryta
jemnou krátkou srstí.
KRK:
Silný, dobře osvalený, klenutý. Lalok
nepříliš vyvinutý. Pokrytý
hustou a odstávající hřívou, která však u fen není tak výrazně vyjádřena.
TRUP:
Silný.
Hřbet:
Rovný, svalnatý.
Záď:
Široká a spíše plochá.
Hrudník:
Dosti hluboký, přiměřené šířky,
s dobře klenutými žebry, které dodávají hrudnímu koši srdcovitý průřez.
Hrudní kost dosahuje až pod úroveň
loktů.
OCAS:
Střední délky.
Nasazen vysoko, na úrovni hřbetu,
nesen vysoko, volně zatočený nad hřbetem, když je vzbuzena pozornost psa,
nebo je-li pes v pohybu.
Dobře osrstěný.
KONČETINY:
HRUDNÍ
KONČETINY:
Rovné, dobře zaúhlené, celé
pokryté hustou srstí.
Plece:
Dobře uložené, svalnaté.
Lokty:
Nejsou vtočené dovnitř ani
vytočené ven.
Předloktí:
Rovná.
Silných kostí.
Nadprstí:
Silné, mírně skloněné.
PÁNEVNÍ
KONČETINY:
Silné, svalnaté, s dobrým
zaúhlením.
Při pohledu zezadu jsou pánevní
končetiny rovnoběžné.
Stehna:
Dosti dlouhá;
silná, s tvrdými, ale nepříliš
plasticky vystupujícími svaly.
Kolena:
dobře zaúhlená.
Hlezna:
Silná, nízko posazená.
S paspárky
nebo bez nich.
TLAPY:
Dosti velké, silné, kulaté a
kompaktní, s dobře osrstěnými prostory mezi dobře klenutými prsty.
CHODY/POHYB:
Pohyb plný síly, ale vždy
lehký a pružný.
dosahující daleko dopředu a
se silným impulsem zezadu.
Se zvyšující se rychlostí
mají tlapy sklon pohybovat se více pod osou těla.
Krok působí dojmem rozvážnosti.
Tito psi jsou schopni pohybovat
se v nejrůznějším terénu s vytrvalostí a pružností.
OSRSTĚNÍ
SRST:
Kvalita srsti je důležitější
než její množství.
Srst je tvrdá, silná, krycí
srst není příliš dlouhá, je s hustou a poněkud zvlněnou podsadou v chladném
počasí; v teplých měsících je podsada poněkud řidší.
Psi mají znatelně bohatší
osrstění než feny.
Srst je jemná, ale tvrdá, rovná
a odstávající.
Nikdy není hedvábná, vlnitá
nebo zvlněná.
Krk a plece jsou pokryty hustou,
silnou srstí, jež působí dojmem hřívy.
Ocas je huňatý a dobře osrstěný
(s praporci);
pánevní končetiny jsou v horní
zadní části silně osrstěné (s praporci).
BARVA:
Bohatá, sytá černá, s tříslovými
odznaky nebo bez nich;
modrá, s tříslovými
odznaky nebo bez nich;
zlatá počínaje sytou hnědožlutou
až po tmavě červenou.
Všechny barvy musí být co nejčistší.
Tříslová sahá od sytě ořechové
až po světlejší odstíny.
Bílá hvězda na hrudi je přípustná.
Minimální bílé znaky na tlapách
jsou přijatelné.
Tříslové odznaky se objevují
nad očima, v dolní části končetin a na spodní straně ocasu.
Tříslové odznaky na tlamě;
odznaky podobající se brýlím
kolem očí se tolerují.
VELIKOST:
Výška
v kohoutku:
Psi
: Nejméně
66 cm (26")
Feny
: Nejméně
61 cm (24")
VADY:
Jakákoliv odchylka od výše
jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v
přesném poměru k jejímu stupni závažnosti.
VÁŽNÉ
VADY:
Nedostatečná
fyzická kondice a zdraví.
Hlava
lehká nebo silně vrásčitá.
Převislé
pysky.
Výrazný
lalok.
vysoko
anebo nízko nasazené uši.
Světlé
oči nebo strnule upřený výraz.
Slabá
pigmentace zejména nosu.
Sudovitý
hrudník.
Ocas
pevně zatočen nad zádí.
Nadměrné
zaúhlení nebo strmé zaúhlení pánevních končetin.
Těžkopádný,
vázaný pohyb.
Výška
pod minimální stanovenou výškou, tolerance 2 cm.
DISKVALIFIKUJÍCÍ
VADY:
Agresivní
nebo přehnaně plachá povaha.
Podkus
nebo předkus.
Jakékoliv
barvy odlišné od výše uvedených, tzn. bílá, krémová, šedá, hnědá
(játrová), fialová, žíhaná, vícebarevní psi.
Diskvalifikován
musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality
nebo poruchy chování.
Poznámka:
psi musí vykazovat dvě
viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
©
2006 Zlatý Klondike